Laboratoře zpravidla nabízejí různé typy rozborů. Který si vybrat pro zdroj vody u rodinného či bytového domu? Není třeba požadovat tzv. drahý úplný rozbor sledující 62 položek. Pro potřeby domácnosti postačí rozbor krácený, ve kterém stanovíme položky týkající se studničních vod, a který pořídíme v cenách kolem 1000 Kč.

Co vadí

Hlavní problematické složky bývají

• bakterie,
• dusičnany a dusitany,
• amonné ionty,
• obsah železa, manganu,
• pH, tvrdost vody (obsah vápníku a hořčíku),
• chemická spotřeba kyslíku (indikuje, kolik rozkládajících se organických látek se ve studni nachází),
• barva, chuť, pach, zákal.

V posudku, který dostaneme z laboratoře, by neměla být u jednotlivých složek uvedena jen většině z nás nic neříkající čísla, ale i srozumitelné označení, do jaké míry naměřené hodnoty vyhovují hygienickým a technickým limitům.

Především by pak měly být vyznačeny všechny hodnoty, které neodpovídají požadovaným zdravotním limitům. Ideální je, pokud s námi výsledek rozboru osobně probere odborný pracovník laboratoře.

Jen asi každá desátá studna v Česku neobsahuje vodu s látkami, které škodí zdraví nebo rozvodnému potrubí a vodním spotřebičům. Vodu z většiny studní je tedy třeba nějakým způsobem upravit.

Bakterie

Dříve používaná a i dnes stále často doporučovaná desinfekce studny (savo, chloramin) mívá nepříjemné vedlejší účinky (chlorový pach) a je problematická především proto, že pokud je bakteriemi znečištěn přítok, za nějakou dobu bude mít studna opět vodu závadnou.

Nejúčinnější jsou přístroje, které bakterie likvidují ultrafialovým (UV) zářením. Jsou poměrně drahé — jejich ceny se pohybují mezi 15—20 000 Kč. Instalují se na hlavní přívod vody a zajišťují tak bakteriologicky nezávadnou vodu v celém objektu. Vyplatí se tedy u objektu s více odběrateli.

Před UV zářič je však nutné na hlavní přívod předřadit mechanický filtr s velmi malými póry (maximálně o velikosti 5 mikronů), aby z vody odstranil vodní sliz, který funkci UV zařízení zeslabuje. Vodní sliz je totiž přítomný ve většině vod. Slušný mechanický filtr pořídíme za 1000—1200 Kč.

Levněji se s bakteriemi vypořádá speciální keramický filtr (v ceně 2000—3000 Kč), který v domácnosti předřadíme před kohoutek s pitnou vodou.

Dusičnany

Dusičnany vyvolávají — zejména u malých dětí — vznik krevního jedu způsobujícího hemoglobinemii. Podle některých zdrojů jsou dusičnany i karcinogenní.

Dusičnany z vody rozhodně neodstraníme varem, není vhodná ani destilace nebo osmotické přístroje, protože tak přijdeme o prospěšné minerály, které je pak nutné do vody dodatečně vracet.

Tyto látky vadí především v pitné vodě. V užitkové vodě nejsou na závadu. Proto stačí filtr předřadit před kohoutek, ze kterého budeme točit jen vodu k pití a vaření.

Nejvhodnějším způsobem, jak dusičnany z vody dostat, je filtrace přístroji, ve kterých se tyto škodliviny zachytí na speciální pryskyřici a do vody se místo nich uvolní hygienicky neškodné látky. Vložky nasycené dusičnany se nevyhazují, ale regenerují, za což zaplatíme jen zlomek ceny nové vložky.

Filtry na odstranění dusičnanů se prodávají v cenovém rozmezí 2—5 tisíc korun a jejich součástí by měla být i detekční souprava Nitrotest, která nám umožní sledovat, zda již neskončila životnost vložky přístroje, případně kontrolovat ve studni obsah dusičnanů, který se mění.

Tvrdá voda

Tvrdost vody se nejčastěji měří v milimolech na litr (mmol/l) nebo v německých stupních (°N). Měkká voda pod 1,5 mmol/l (8,5) bez zdraví prospěšných minerálů je mdlé chuti.

Již vody tvrdší než středně tvrdé, nad 2,2 mmol/l (12,5 °N), vyžadují úpravu. Používá se k tomu několik metod.

Magnetická metoda

Obdobně jako lektromagnetická funguje i magnetická metoda, která však nemusí vždy zabrat — příčinou může být celkové složení látek, které jsou ve vodě rozpuštěny.

Dávkování fosforečnanů

K velmi účinným metodám zábrany vzniku usazenin z tvrdé vody patří dávkování fosforečnanů. Tyto sloučeniny „obalí“ vápenité a hořečnaté minerály a zabrání tak jejich srůstání. Množství fosforu přidaného do vody je přitom z hygienického hlediska zcela bezvýznamné. Skutečné odstranění minerálů způsobujících tvrdost vody metodou zvanou katex je velmi drahé (15—30 tisíc Kč na domácnost).

Zápach, zákal, pachuť a další

K odstranění těchto závad jsou nejvhodnější keramické filtry s jádrem z aktivního uhlí. Pořídíme je za 2—3,5 tisíce korun a kromě nebezpečných bakterií dokážou odstranit i další závadné látky (herbicidy, pesticidy, ropné látky aj.), které však lze ve vodě prokázat jen drahým rozborem v cenách kolem 10 000 Kč. Volba tohoto filtru tedy představuje spíše jakousi preventivní pojistku proti těmto látkám.

Volba správného filtru je jedna věc, důležitá je však také jejich kombinace. Jako základní opatření se v každém případě hodí umístit kvalitní mechanický filtr na hlavním přívodu vody a další filtry a zařízení na úpravu vody podle doporučení výrobce.